Kropotkinskaja – moskevská čtvrt umělců s chrámem Krista Spasitele

Kropotkinskaja – moskevská čtvrt umělců s chrámem Krista Spasitele

Když se v Moskvě někoho zeptáte, co je to Kropotkinskaja, většina lidí vám poví, že kde o stanici moskevského metra a dále to nerozebírají. Vy se však touto strohou odpovědí nenechejte odradit, protože byste přišli o celou řadu zajímavých památek.

Okolí Kropotkinské je doslova přehlídkou klasických usedlostí, paláců a místní ulice jsou domovem muzeí a galerií světového formátu, což dělá z této oblasti jednu z nejvyhlášenějších moskevských uměleckých oblastí. Nepřehlédnutelnou a největší dominantou oblasti je honosný chrám Krista Spasitele, který ohromuje svou velikostí, bohatstvím, velkolepostí i historickou hodnotou. Tento obrovský chrám vévodí panoramatu u řeky Moskvy a jeho osud je více než zajímavý.

Foto: Chrám Krista Spasitele

Současný chrám byl postaven na místě původního raného kostela stejného jména, který zde byl vybudován v letech 1839 – 1883, jako oslava ruského vítězství nad Napoleonem a památka Vlastenecké války z roku 1812. Místo na břehu řeky Moskvy vybral pro stavbu sám car Alexander III. Ke slavnostnímu otevření došlo 26. května roku 1883. V přízemí chrámu se nacházela galerie, zdi pokrývaly reliéfy z mramoru, zobrazující slavné vojevůdce a bitvy té doby. Chrám se stal místem korunovací a celonárodních slavností, nacházela se zde také knihovna a mnoha cennými svazky. Nástup socialismu však znamenal konec chrámu.

Foto: Chrám Krista Spasitele

Originál byl totiž na příkaz Josifa Stalina v roce 1931 podminován a vyhozen do povětří. Stalinovi se v hlavě zrodil šílený plán, chrám chtěl nahradit 315 metrů vysokým „Palácem sovětů“, jemuž měla ještě dominovat 100 metrů vysoká socha Lenina. Mramorem ze zničeného chrámu obložili stanice metra Ochotnyj rjad a Kropotkinskaja, desky se jmény válečných hrdinů z roku 1812 rozdrtili a kamínky pak vysypali cestičky v moskevských parcích. Stavba obřího paláce byla zahájena roku 1937, o dva roky později byly hotovy základy pro hlavní výškovou budovu. Tím však veškeré práce skončily. Bylo zde totiž zjištěno nevhodné písečné podloží pro takovouto stavbu, a proto se projekt nikdy nepodařilo dostat do finální podoby. V roce 1941 do výstavby navíc zasáhla válka, ze železných konstrukcí připravených na montáž se proto raději vytvořily protitankové zábrany. Po válce už nikdo nenašel síly ani prostředky na realizaci stavby. Kostel tak byl zničen ve výsledku zbytečně a po dlouhá léta se zde lidé mohli koukat jen na hlubokou jámu.

Foto: Chrám Krista Spasitele

V roce 1958, za vlády Chruščova, byl na tomto místě postaven největší plavecký areál na světě s názvem „Moskva“. S příchodem 90. let 20. století vzniklo v Moskvě hnutí za obnovu chrámu, stejnojmenná nadace pak vznikla o dva roky později. V roce 1994 se začalo s likvidací plaveckého areálu. Díky iniciativě současného moskevského starosty Dmitrije Lužkova byl běloskvoucí chrám se zlatými kupolemi roku 1997 vystavěn znovu ve své původní podobě. Stalo se tak na počest 850. výročí založení Moskvy. Chrám byl pro veřejnost otevřen 31. prosince 1999, v předvečer 2000. výročí narození Krista. Největší část práce odvedl Lužkovův oblíbený architekt Zurab Cereteli. Výstavba zabrala necelé dva roky a vyšla na 350 milionů dolarů. S jejím financováním značně pomohli moskevští podnikatelé, ale spousta peněz se vybrala také díky veřejné sbírce. Přestože většina Moskvanů toužila po obnově chrámu, názory na jeho konečnou podobu jsou bohužel rozporuplné. Hotová stavba někoho pobuřuje, jiní ji zase obdivují a milují. Ať tak či onak, rozhodně je lepší koukat její zlatavé kupole, než na obrovskou Leninovu sochu.

Celkový název chrámu zní: Katedrální církevní chrám Krista Spasitele, ale často bývá označován jen zkratkou XXC. Dnes je sídelním chrámem patriarchy ruské pravoslavné církve a majetkem Moskevské patriarchie. V chrámu je umístěno muzeum dějin města.

Foto: Chrám Krista Spasitele

Pokud se do této oblasti chcete vydat za kulturou, směřujte do Puškinova muzea výtvarného umění, které je předním moskevským muzeem světového umění. Významné jsou zdejší impresionistické a postimpresionistické sbírky. Prohlédnout si zde můžete také soukromé sbírky evropské tvorby od dob renesance. Kromě obrazů je k vidění i sochařská expozice. Naproti Puškinova muzea se nachází Glazunovova galerie. Je umístěna v usedlosti carského stylu a nabízí díla sovětského a postsovětského malíře Glazunova. Galerie se pyšní impozantním interiérem, kdy jsou na třech poschodích vyobrazeny historické události a biblické výjevy. Nejznámějším Glazunovým dílem je „Věčná Rus“, nejnovějším pak „Trh demokracie“ a „Tajemství 20. století“.

Pro milovníky fantastického umění je určeno Rerichovo muzeum. Nikolaj Rerich byl ruský malíř přelomu 19. a 20. století, pro jehož fantastická díla jsou typické bohaté a výrazné barvy, jednoduchý styl a mystické náměty. Muzeum založil Rerichův syn Sergej, který chtěl uctít památku svého otce. Vystavuje zde jeho i společná díla, rodinné dědictví a osobní věci. Literární vlivy velkého spisovatele Tolstého můžete prozkoumat v jeho muzeu z roku 1911, které je pravděpodobně nejstarším literárním muzeem na světě. Najdete zde jeho rukopisy, dopisy, umělecká díla, osobní korespondenci, rodinné fotografie a můžete tak hlouběji nahlédnout do jeho práce. V muzeu je uschována pravděpodobně největší sbírka portrétů tohoto významného ruského spisovatele, k jehož nejznámějším dílům patří „Anna Karenina“ a „Vojna a mír“.

Svou galerii v Kropotkinské otevřel také moderní umělec Zurab Cereteli, který zrenovoval a vzkřísil mnohé architektonické skvosty metropole. Prostory v Dolgorukého sídle z 18. století jsou plné naivních maleb a soch. Zajímavým výstavním kouskem je také zdejší kavárna Artist´s Gallery. Atraktivní práce mnoha nových umělců vystavuje Ruská akademie umění a Moskevský dům fotografie. Zkrátka Kropotkinskaja je opravdovým zlatým dolem pro milovníky umění, kteří zde často tráví i několik dní, aby si dokonale prohlédli všechny poklady, které nabízí.

Oblast je nejlépe dostupná ze stanice metra Kropotkinskaja, která byla v roce 1983 prohlášena za historickou památku architektury Moskvy. V interiéru stanice byl použitý mramor, osvětlení je umístěno na dvou řadách sloupů, které celou stanici podpírají. Na podlahu byla použita žula uspořádaná do zajímavého šachovnicového vzoru. K památkám situovaným v jižní části čtvrti je možné se pohodlně dostat také z Parku kultury.

- jap -

Článek byl zobrazen 27 288 krát.