Kreml – neodmyslitelný symbol Ruska

Kreml – neodmyslitelný symbol Ruska

Jednou z nejvýznamnějších moskevských památek je bezesporu Kreml - stavba, která se stala nejdůležitějším místem ruské moci, centrem Moskvy a zároveň i celého rozlehlého Ruska. Pro svou jedinečnost je dnes Kreml zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Hradbami obehnaná pevnost stojí v nejstarším historickém centru Moskvy již od dob jejího vzniku. V minulosti byl Kreml sídlem ruských knížat, carů, později sídlem sovětské vlády a v současné době v něm sídlí prezident Ruské federace. Tato unikátní moskevská památka se rozkládá na levém břehu řeky Moskvy na prostoru o výměře přibližně 28 hektarů. První zmínka o  Borovickém (dnes Kremelském) vrchu pochází z roku 1147, který je považován za rok založení Moskvy. Jurij Dolgorukij na tomto místě nechal roku 1156 vystavět dřevěnou pevnost, která se stala sídlem moskevských údělných knížat. Tato výstavba byla počátkem dnešního Kremlu. Když se v roce 1320 stala Moskva hlavním městem Ruska, byl již Kreml centrem ruské pravoslavné církve a sídlem knížete. Krátce poté byl vystavěn i tzv. Bělokamenný Kreml, na jehož stavbu byl použitý bílý vápenec.

Na území Kremlu se nachází obrovské množství skvostných chrámů, paláců a dalších památek. Většina současných staveb byla postavena v 15. a 16. století. Když se v roce 1472 oženil tehdejší kníže Ivan III. Veliký s byzantskou princeznou Sofií Paleologovnou, toužili udělat z Moskvy velkolepé centrum politické moci, úspěchu a nádherné architektury, které se svou krásou mělo vyrovnat padlé Konstantinopoli. Měli snahu vybudovat „Třetí Řím“, proto povolali z Itálie ty nejlepší architekty a kameníky, jako byl Aristotelus Fioravante, Pietro Antonio Solario, Marco Ruffo a Alevisio Novi. Těm se podařilo postavit nové zdi, věže, Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám a další stavby, které zdobí Kreml dodnes. Kreml byl celkově přebudován na vodní pevnost a hradby a věže byly postaveny z červených cihel.

Autor: josef.stuefer

Ačkoliv Petr I. Veliký k překvapení všech přesunul hlavní město do Petrohradu, tehdejší car Moskvu při nejrůznějších příležitostech a korunovacích i nadále navštěvoval. Roku 1812 postihlo Kreml neštěstí v podobě ohromného požáru a Napoleonova armáda navíc při ústupu z města vyhodila část kremelského areálu do povětří. Příchod ruských jednotek naštěstí zabránil totální destrukci. V průběhu 19. století byl Kreml několikrát restaurován a postaveny byly další významné stavby – Velký kremelský palác a nová budova zbrojnice. Citadela byla v klidu do doby, než se v roce 1917 stala terčem útoku bolševiků. Rok 1918 byl pro Moskvu významný tím, že se stala opět hlavním městem Ruska a Kreml sídlem nové socialistické vlády.

Josif Stalin nechal v roce 1935 z pěti nejvyšších kremelských věží odstranit carské znaky s dvouhlavým orlem a místo nich umístil na věže skleněné rudé hvězdy, které je „zdobí“ dodnes. Až do roku 1955 byl Kreml pro veřejnost uzavřen. Dnes si mohou návštěvníci prohlédnout téměř celý Kreml bez omezení. Hlavní pokladnu najdete v Alexandrijském parku u Manéžního náměstí. Pokud chcete navštívit i kremelská muzea, rezervujte si vstupenku raději několik dní předem, protože později by to již mohl být problém. Při návštěvě Kremlu musíte dodržovat některé zásady, povolen není například vstup v krátkých kalhotách a každý návštěvník se musí pohybovat jen na vymezených prostorách. Na vše dohlíží všudypřítomná policie. Návštěva Kremlu zabere nejméně půl dne, pokud však chcete vidět i některou z výstav či Zbrojní síň, připravte se na celodenní výlet.

Kreml ohraničuje několik vstupních věží. Hlavním vchodem do Kremlu je Kutafja bašňa – Věž nepořádná. Nejvyšší věží je Trojickaja bašňa z roku 1495, která společně s rudou hvězdou měří 80 metrů. Hluboko pod ní jsou ve dvou vrstvách sklepení, ve kterých se kdysi uchovávalo střelivo na obranu Kremlu. Branou Trojické věže vjížděli do Kremlu panovníci a vojevůdci při návratu z válečných tažení. Vnější zdi moskevského Kremlu jsou z pálených cihel, dosahují výšky 5 až 17 metrů, šířky od 3,5 do 6,5 metrů, délky přes dva kilometry a navíc je posiluje dalších asi 20 věží. Nahoře jsou červené cihlové stěny lemovány dvourohými zubci, kterých je na kremelských zdech celkem 1045. Uvnitř za hradbami se nacházejí nejvýznamnější ruské kostely, chrámy, hrobky carů a honosné paláce, v nichž jsou vystaveny umělecké poklady ruské říše nashromážděné v průběhu několika staletí.

Autor: Jean & Nathalie

Hlavní dominantou Kremlu je chrám Nanebevzetí Panny Marie (Uspenskij sobor) postavený v letech 1475 – 1479. Je zdoben pěti zlatými kupolemi a polokruhovými štíty, jeho stěny jsou vystavěny z bílého kamene. Pravidelně se zde konaly slavností korunovace carů. Interiér je neobvykle světlý, prostorný a plný pestrých barev, jako je zlatá, červená a modrá. K osvětlení slouží 12 lustrů z pozlaceného bronzu a stříbra. Chrám má překrásnou vnitřní výzdobu se středověkými výjevy, obrazy mučedníků, nástěnnými malbami a početnými freskami ze 14. až 17. století. Vysoký klenutý strop podpírají kulaté sloupy. K významným dílům patří ikona sv. Jiří ze 12. století, ikona sv. Trojice ze 14. století a ikona Vladimirské Bohorodičky v byzantském stylu z 11. – 12. století, která byla přemístěna do Treťjakovské galerie. V chrámu se také nachází dřevěný vyřezávaný trůn cara Ivana Hrozného. Když byl Kreml obsazen napoleonskou armádou, byl Uspenský chrám používán jako konírna. Vojákům se podařilo odtud ukrást kolem 300 kg zlata a více než 5 tun stříbra.

Neméně významný je také chrám Zvěstování Panny Marie (Blagoveščenskij soubor) umístěný na jihozápadním rohu Chrámového náměstí. Chrám byl vystavěn ruskými pskovskými mistry v letech 1484 – 1489 a sloužil jako domácí kaple ruských knížat a carů. Je vyzdoben mnoha nástěnnými malbami, freskami ruských knížat a ikonostasem z 15. století, který je dílem malířů Andreje Rubljova, Theofana Greka a Prochora z Gorodce. Stavba je doplněna 9 pozlacenými kupolemi a celkově není nijak velká. V 16. století byl k chrámu přistavěn nový vchod se schodištěm, kterému se říká Grozněnské. Car Ivan Hrozný po něm vystupoval na bohoslužby. Ve sklepení chrámu si dnes návštěvníci mohou prohlédnout fascinující výstavu archeologie Kremlu, která přibližuje vývoj Moskvy v průběhu staletí.

Archandělský chrám (Archangelskuj soubor) byl postaven v roce 1333, ale v letech 1505 – 1508 pak italským architektem Alevisiem Novim přestavěn. Chrám je ukázkou byzantsko-ruského stylu, získal originální ráz, který vznikl spojením tradičního staroruského slohu s prvky italské renesance. Stavbu navíc zdobí pět kupolí. Je místem, kde byli oddáváni, korunování a pohřbíváni ruští carové a moskevská knížata. Celkem je zde umístěno 46 hrobek s náhrobky z bílého kamene, pochováni jsou zde ruští vládci od roku 1320 do roku 1690. Pohřben je tady i Ivan Hrozný a jeho synové. Nejstarší hrobka pochází z roku 1340 a patří velkoknížeti Ivanu Kalitovi. Interiér je vybaven nástěnnými malbami ruských malířů ze 17. století, které znázorňují bitevní scény a postavy ruských knížat. Velmi cenný je pozlacený ikonostas s ikonami z 15. – 17. století.

V letech 1838 – 1849 byl architektem Konstantinem Tonem postaven jedinečný Velký kremelský palác (Bolšoj Kremljovskij dvorec), v jehož nitru se ukrývá 700 místností a jeho součástí je i Zbrojní síň. Nejznámější je Georgijevský sál, který je bohatě zdoben štukovými ornamenty a zinkovými sloupy. Vedle něj se nachází osmihranný Vladimírský sál, odkud je možné projít do Těremového paláce a Diamantové síně. V Trůnní síni bývala v 17. století carova pracovna. Původně sloužil palác jako carská rezidence Mikuláše I., v současnosti zde má oficiální sídlo prezident, který v něm ale trvale nebydlí. Do paláce se bohužel jako obyčejní turisté nepodíváte (s výjimkou Zbrojní síně), protože bývá zpřístupněn jen oficiálním návštěvám.

Původní Zbrojní síň (Oružejnaja palata) byla založena roku 1511 Vasilem III. Nacházely se v ní dílny, kde se vyráběly a ukládaly zbraně a zbroj. Dnes již slouží jako muzeum uchovávající carské poklady - sbírky vojenské výzbroje, carské insignie a vyslanecké dary. Ve svých 9 sálech má tak návštěvníkům stále co nabídnout. Nová budova pro zbrojnici byla postavena roku 1851 architektem Konstantinem Tonem. O několik let později však byla zbořena a na jejím místě vyrostl kongresový palác.

V Kremlu se nachází ještě spousta dalších zajímavých míst, která rozhodně stojí za vidění. Jedním z nich je například malý Chrám uložení roucha Panny Marie (Cerkov Rizpoloženia) postavený ruskými staviteli v letech 1484 – 1886. Zvonice Ivana Velikého (Kolokolňa Ivana Velikovo) je vysoká 81 metrů a má celkem 21 zvonů, jež jsou ozdobeny ornamenty a nápisy popisujícími původ každého z nich. Nenechejte si ujít ani návštěvu Diamantové síně (Granovitaja palata), kterou na konci 15. století vystavěli ruští stavitelé pod vedením italských architektů Marca Ruffa a Pietra Antonia Solaria.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 14 703 krát.