Vánoce v Rusku se slaví dvakrát

Vánoce v Rusku se slaví dvakrát

Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. V této zemi se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buďto se slaví pravoslavné vánoce, které připadají na 6. a 7. ledna, nebo se slaví vánoce postaru na Nový rok.

Pravoslavné Vánoce podle ortodoxní křesťanské církve byly původně spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz s pytlem a holí se usmívá z mnoha luxusních obchodů do zasněžených ulic ruských měst. Je to východní bratr Santa Clause. Ruský děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.

Návštěva Dědy Mráze a jeho vnučky Sněhurky bývala stálicí ruských Vánoc. Kouzelné postavičky navštěvují ruské rodiny a rozdávají vánoční dárky na Nový rok stejně, jako v Česku chodí 5. prosince Mikuláš s andělem a čertem. Ještě na počátku 20. století hledaly děti vánoční dárky pod polštářem. Dnes se dárečky nadělují pod hezky nazdobený stromeček – jolku. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která si u něj zatančí a zazpívá.

Křesťanské Vánoce se do Ruska opět vracejí a lidé si na ně znovu zvykají. Existovaly ostatně do roku 1917. Všichni se tehdy veselili a zpívali koledy v ulicích měst. V kostelích se konaly vánoční bohoslužby a rodiny a přátelé hodovali u prohýbajících se stolů. Oslavy trvaly až do Nového roku, který byl vítán maškarními plesy a hádáním osudu z ruky.

V Rusku jsou nyní lidé, kteří vyznávají západní kulturu, avšak nemíní se vzdát ani pravoslavných tradic. Výsledkem této směsice je společenský kompromis, kdy někteří Rusové světí jak západní katolické Vánoce a Nový rok, tak pravoslavné Vánoce a týden na to také pravoslavný Nový rok. Je to alespoň pro část z nich příležitost zúčastnit se během několika málo dní čtyř mnohdy značně bujarých oslav.

Ruské pravoslavné Vánoce
Pravoslavné Vánoce v Rusku mají dlouholetou historii sahající až do 10. století našeho letopočtu. Tehdy se na území severní Asie a části Evropy poprvé dostalo křesťanství. Až na přelomu 16. a 17. století se nové svátky ustálily a dodnes jsou doprovázeny řadou pověr, zvyků a rituálů, na které si Rusové potrpí.

Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním postem, který trvá až do 6. ledna – tedy 40 dní. Počínaje 2. lednem (počátek vánočního období) se půst zpřísňuje, až je v předvečer vánočního svátku (Rožděstvěnskij sočeľnik) předepsán půst nejpřísnější. Přijímat potravu je dovoleno až večer po bohoslužbě – po vysvitnutí první hvězdy. K předvečeru neodmyslitelně patřily také lidové zvyky, rituály a koledy. Koledníci byli všude vítáni, neboť svými písněmi o narození Krista vyjadřovali též přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody.

Také nezbytný vánoční stromek, byť evidentně pohanského původu, je jakousi symbolickou zkratkou vánoc. Pozdě v noci začínala vánoční bohoslužba, která končila až v pět hodin ráno. Teprve po návratu z bohoslužby se unavení věřící mohli posadit za plný stůl, obyčejně ozdobený senem nebo slámou. Hospodář ještě zažehl svíce před svatými obrazy, nahlas odříkal modlitbu a poté se mohla rodina pustit do jídla.

Na večerním stole nesměla chybět „kuťja“ - (kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy) a „vzvar“ - (kompot ze sušeného ovoce). Tyto pokrmy nepostrádaly symbolický význam - kuťja se odedávna jídala na pohřbech a vzvar při narození dítěte. Konzumací obojího se tedy připomíná narození a smrt Krista.

Ruské vánoce dnes
O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Dále se obvykle podává vepřová pečeně s křenem nebo krocan s jablky a pohankovou kaší. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.

-ar-

Recept na vareniky z brambor
Suroviny: brambory 1,5 kg, cibule 300 g, mouka světlá hladká 1 kg, olej, sůl, vejce 1, mléko 1, sklenice, smetana zakysaná, kečup

Postup: Brambory uvaříme a uděláme kaši. Cibuli nakrájíme nadrobno a osmažíme na oleji. Z mouky, vejce a mléka vypracujeme těsto. Půlku osmažené cibule dáme do bramborové kaše. Z těsta vypracujeme váleček o průměru asi 4 cm a nakrájíme špalíčky. Špalíčky rozválíme na placičky, které naplníme bramborovou kaší a zabalíme. Vareniky dáme do hrnce s vroucí osolenou vodou. Vaříme asi 10 minut. Vareniky vyndáme, dáme je na pánev s osmaženou cibulí a promícháme. Podáváme s kečupem nebo zakysanou smetanou.

Článek byl zobrazen 132 266 krát.