Rudé náměstí - za nejslavnější mumií světa

Rudé náměstí - za nejslavnější mumií světa

Nechvalně proslulé moskevské Rudé náměstí, neboli Krasnaja ploščaď přiléhající ke Kremlu je jedním z dalších symbolů ruské metropole. Je nejvýznamnějším náměstím v Moskvě a v roce 1991 bylo zapsáno na Seznam památek světového dědictví UNESCO.

Mnoho lidí si myslí, že je název náměstí odvozen od barvy nedalekých Kremelských zdí, nebo od rudé barvy, jako symbolu komunistické vlády 20. století. Ani jedno z toho však není pravda a název má původ úplně jinde. V ruštině totiž slovo „krasnyj“ (rudý, červený) ještě na počátku 17. století znamenalo také „hezký, krásný“ a tento název měl původně nést Chrám Vasila Blaženého. Nakonec se však rozhodlo, že se tak bude jmenovat celé náměstí, kterému se do té doby říkalo Požar – jako upomínka na doby svého vzniku, kdy zde byly vypáleny staré dřevěné domy. Nový název tak měl znít „Krásné náměstí“, ve 20. století však slovo změnilo svůj význam a dnes je Krasnaja ploščaď překládáno jako Rudé náměstí. Řada místních však tvrdí, že je náměstí rudé od množství krve, která zde byla prolita.

Rudé náměstí bylo původně trhem sousedícím s obchodní čtvrtí Kitaj Gorod. První písemná zmínka o něm pochází z 15. století. Náměstí od Kremlu odděloval hluboký příkop táhnoucí se podél kremelských zdí. Sloužilo jako místo shromažďování obyvatel, oslav a také vykonávání trestů. Lidé odsouzení k smrti zde byli popravováni tak, aby byli všem na očích a byli jakýmsi varováním pro další případné nespokojené obyvatele. Místo, kde se dnes náměstí rozkládá, bylo ještě v 15. století zastavěno dřevěnými domy. Vzhledem k nebezpečí požáru, který v místě hrozil, bylo carem Ivanem III. v roce 1493 rozhodnuto o jejich stržení. V roce 1547 na nově vzniklém náměstí přiznal Ivan Hrozný veřejně své zločiny a kolem roku 1550 na něm postavil na oslavu svého vítězství Chrám Vasila Blaženého.  Ivan Hrozný nechal na náměstí popravit mnoho svých nepřátel a v roce 1671 zde byl dokonce rozčtvrcen kozácký rebel Stěpan Razina.

Autor: Andrew Bossi

Náměstí stále nabíralo na důležitosti a po nějakém čase se stalo dokonce místem, kde se nechávali korunovat někteří ruští carové. Svůj význam ztratilo po přestěhování ruské metropole do Petrohradu za Petra I. Velikého. Po skončení občanské války a vzniku SSSR se však centrem státu znovu stala Moskva a náměstí tak získalo opět klíčový význam. V roce 1930 bylo vydlážděno a sovětští vládci jej začali využívat k všelijakým vojenským přehlídkám. Jednou z nejemotivnějších přehlídek byla bezesporu ta ze 7. listopadu roku 1941, kdy z ní tanky okamžitě pokračovaly na frontu. V průběhu studené války se po náměstí projížděla vozidla vybavená mezikontinentálními balistickými střelami. Celá přehlídka měla Západu připomenout moc Sovětského svazu. Také dnes tady probíhají četné politické demonstrace a honosné vojenské přehlídky ke Dni vítězství 9. května. Mladí lidé se zde však scházejí i na koncerty světových hvězd popmusic.

Rudé náměstí se rozkládá na ploše 400 x 150 metrů a ze tří stran mu dominují jeho symboly – Chrám Vasila Blaženého, mauzoleum V. I. Lenina a obchodní dům GUM, který patří mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa. Nejčastějšími návštěvníky náměstí jsou turisté, kteří chtějí poznat místa, kde vznikaly dějiny Moskvy. Opravdu zvláštní atmosféru můžete na náměstí zažít v noci, kdy je společně s památkami osvětleno reflektory. Na náměstí je zákaz vjezdu automobilům, sem tam však můžete spatřit limuzíny projíždějící Spasskou branou. Spasská věž byla v 19. století ozdobena kremelským orlojem, tvořeným deseti zvony odlitými v 17. – 18. století.

Na Rudé náměstí se dostanete branou Vzkříšení, která byla na místě původní brány z roku 1680 znovu postavena v roce 1995. Tu původní nechal zničit Stalin, protože mu překážela ve výhledu na přehlídkách a demonstracích. Současnou bránu zdobí dvě červené věže zakončené zeleným vrcholem. Nepřehlédnutelná je kaple Matky boží Iverské z 18. století stojící hned za branou.

Jednou z nejvýraznějších staveb, na kterou se upírají zraky snad všech návštěvníků, je Chrám Vasila Blaženého – Pokrovský chrám (Pokrovskij sobor).  Tato pohádková pestrobarevná stavba vznikala v letech 1555 – 1561 na příkaz cara Ivana Hrozného, jako památka na dobytí Kazaně. Jeho stavitelé byli pravděpodobně ruští mistři Postnik a Barma, kteří jej vybudovali v typicky ruském architektonickém stylu. Podle legendy nechal dokonce Ivan Hrozný vypálit mistrům oči, aby už nikdy nemohli postavit něco podobného. Chrám tvoří devět hlavních kaplí - uprostřed stojí kaple nejvyšší, kolem ní pak čtyři velké osmihranné s velkými pozlacenými kupolemi a mezi nimi jsou čtyři malé. Kolem roku 1670 byly na kupolích vytvořeny vzory, a proto je dnes stavba tak pestrobarevná. Dříve se chrám jmenoval chrám Přímluvy, své současné jméno získal po „svatém Vasilovi“, který předpověděl smrt Ivana Hrozného. V roce 1812 byla stavba v ohrožení, když Napoleon vydal příkaz na strhnutí jejich věží. Jeho armáda však naštěstí už neměla čas rozkaz splnit.

Chrám je v současnosti přístupný veřejnosti. V jeho interiéru najdete skromnou výstavu a na zdech plno krásných fresek z 16. století. Vnitřní výzdoba každého z  kostelů je různorodá. Mezi nejstarší díla ruského užitého umění, která se v chrámu uchovala, patří ikonostas v kapli sv. Trojice. Před chrámem najdete pomník řezníka a starosty Nižneho Novgorodu Kuzmy Minina a knížete Dmitrije Požarského, kteří společně v roce 1612 vedli armádu, a podařilo se jim vyhnat Poláky z Kremlu. Nedaleko chrámu se nachází také vyvýšené místo z bílého kamene zvané „Lobnoje mjesto“, které je staré více než 400 let. Právě odtud se dříve vyhlašovaly carské příkazy a hned vedle se konaly popravy.

Jedním z velkých turistických lákadel Rudého náměstí je slavné Leninovo mauzoleum stojící nedaleko Spasské věže. Mauzoleum bylo postaveno z mramoru podle projektu architekta Alexeje Ščuseva v roce 1930. Stěny současné stavby jsou vykládány černým a šedým labradoritem. Nad hlavním portálem na velkém monolitu je nepřehlédnutelný nápis „Lenin“. Uvnitř je uložen křišťálový sarkofág s nabalzamovanou Leninovou mumií. Lenina tak můžete vidět, jak vypadal v době své smrti, v roce 1924. Tělo je totiž každých pár dní pečlivě otíráno a jednou za 18 měsíců prozkoumáno a ponořeno do vany plné chemikálií, které obsahují i parafínový vosk. Přestože Lenin chtěl být pohřben vedle své matky v Petrohradě, jeho mrtvé tělo dodnes slouží jako posvátná relikvie komunismu a také turistická atrakce. V letech 1953 až 1961 sdílel Lenin svou hrobku se Stalinem, ten byl však poté přesunut do míst hned za mauzoleem. Místo je mezi Rusi velmi oblíbené a k Leninově mumii chovají všichni posvátnou úctu. Do mauzolea je zakázáno cokoliv vnášet, nesmí se tam fotit a vojáci ruské armády dohlíží na chování návštěvníků.

Třetí dominantou náměstí je státní obchodní dům Gosudarstvennyj universalnyj magazín – zkráceně GUM. Dům se táhne podél celého náměstí a zdobí jej pečlivě propracovaná fasáda z 19. století. Tato jednopatrová budova z roku 1895 opatřená výkladními skříněmi byla vybudována podle návrhu architekta Alexandra Pomeranceva. Před revolucí v ní bylo přibližně 200 malých stánků s poloprázdnými regály a jednotvárným zbožím, na které se i přesto čekaly dlouhé fronty. Během tzv. „perestrojky“ prošel GUM rozsáhlou rekonstrukcí a proměnil se ve veliké a uspěchané místo s více než tisícovkou obchodů. Je luxusním obchodním domem nabízejícím zboží světových módních značek.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 406 krát.